Brno, 10. listopadu 2026
Plynové kotle si v českém vytápění drží silnou pozici i nadále. Data Ministerstva průmyslu a obchodu ukazují, že loni dorazilo na tuzemský trh téměř 75 tisíc těchto zařízení, přičemž 99 procent z nich tvořily kondenzační modely. Zároveň Evropská komise na konci minulého roku upravila návrh pravidel, podle něhož mohlo od roku 2029 dojít k faktickému zastavení prodeje samostatných plynových kotlů. Nová verze už pracuje s vyššími nároky na účinnost, finální podoba ale zatím schválená není. Tvrdší podmínky čekají také novostavby, které budou muset od roku 2030 splňovat bezemisní standard.
Poptávka po plynových kotlích v Česku se zatím nepropadá. Statistiky ministerstva uvádějí, že v roce 2025 bylo na český trh dodáno celkem 74 961 plynových kotlů do výkonu 50 kW. Pro domácnosti s plynovou přípojkou přitom mohou být především kondenzační kotle praktickým řešením při nahrazování dosluhujícího zařízení, protože jejich instalace obvykle znamená menší zásah do domu než kompletní změna systému vytápění.
„Kdo dnes vybírá nový plynový kotel, měl by sáhnout po kondenzační technologii a ptát se na sezónní účinnost, nikoliv pouze na cenu. Takový kotel využívá i teplo z vodní páry ve spalinách, díky čemuž pracuje účinněji než starší typy,“ vysvětluje Roman Švantner, produktový manažer společnosti Enbra. Přínos výměny ale podle něj vždy závisí na stavu konkrétního domu a parametrech vytápění. U staršího rodinného domu s radiátory může moderní kondenzační kotel využít stávající rozvody a současně snížit spotřebu plynu oproti zastaralému zařízení. „Rozhodující je správné dimenzování výkonu, nastavení regulace a teplota vody vracející se do kotle,“ dodává Švantner.
Brusel původní zákaz zmírnil, pravidla se ale dál zpřísňují
Debata o budoucnosti plynového vytápění se v posledních letech točí hlavně kolem evropské legislativy. Návrh revize nařízení o ekodesignu z roku 2023 počítal s tím, že od září 2029 budou muset nově uváděné zdroje tepla dosahovat minimální sezónní energetické účinnosti 115 procent.
„Takovou hranici by samostatné plynové kotle nedokázaly splnit, což by v praxi znemožnilo jejich další uvádění na evropský trh v dosavadní podobě. V Česku má přitom plynové vytápění stále silné postavení, zejména v regionech s rozsáhlou plynárenskou sítí. Jen v Jihomoravském kraji odebíralo podle nejnovějších statistik zemní plyn přes 342 tisíc domácností. Změna evropských pravidel by tak měla značný dopad na nabídku vytápěcích technologií v těchto oblastech,“ vysvětluje odborník.
Evropská komise ale na přelomu kalendářního roku 2026 přišla s přepracovaným návrhem, který původní hranici vypustil. Podle nového znění by se minimální sezónní energetická účinnost plynových kotlů do výkonu 70 kW měla zvýšit ze současných 86 na 92 procent. Řada kondenzačních kotlů podle odborníků z oboru už dnes této úrovně dosahuje. Ani tato podoba však ještě není definitivní, protože návrh stále prochází legislativním procesem a konečné požadavky se mohou změnit. Pravidla ekodesignu se navíc týkají pouze nově uváděných výrobků, takže samotné zpřísnění parametrů neznamená povinnost vyměnit už provozovaný kotel.
Výrobci i dodavatelé technologií proto dál sledují hlavně vývoj účinnosti a technických parametrů. „Majitelé domů by se při nákupu měli zajímat také o rozsah regulace výkonu, servisní dostupnost a možnost propojení s dalšími prvky otopné soustavy. Vyšší účinnost samotného zařízení totiž ještě nezaručuje odpovídající úsporu při jeho provozu,“ uvádí Švantner.
Od roku 2030 se změní hlavně pravidla pro novou výstavbu
Největší posun se očekává u nových budov. Podle evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) musí nové budovy ve vlastnictví veřejných subjektů splňovat požadavky na bezemisní provoz od roku 2028 a všechny ostatní novostavby od roku 2030. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto letos na podzim předložilo návrh novely zákona o hospodaření energií, která má evropské požadavky převést do české legislativy. Podle ministerstva už přibližně 64 procent nové výstavby navrhovaný bezemisní standard zcela splňuje a zhruba tři čtvrtiny novostaveb dnes využívají bezemisní zdroj vytápění.
Rozhodování o tom, jaký zdroj tepla zvolit, se tak bude čím dál víc odvíjet od typu domu i plánovaných investic. U staršího objektu s funkční plynovou přípojkou a radiátorovou soustavou může být výměna kotle za moderní kondenzační model ekonomicky přijatelným řešením. „Pro majitele stávajícího domu se tak moc nemění. V případě novostaveb, na které se budou od roku 2030 vztahovat nové požadavky, je ale dobré uvažovat o bezemisním zdroji od samého začátku, třeba o tepelném čerpadle,“ radí Švantner.
Důležitou roli může hrát i propojení plynového kotle s dalšími technologiemi, například v rámci hybridního systému. Ekonomika takového řešení ale závisí na cenách energií, investičních nákladech a technických možnostech konkrétního domu. „Plynový kotel dnes dává smysl, pokud je správně vybraný a navržený. Právě posouzení celého vytápěcího systému by mělo předcházet každé větší investici,“ upozorňuje Švantner. Do budoucna bude pro vlastníky důležité i to, zda systém umožní případnou modernizaci a přizpůsobení změnám v energetice.
O společnosti ENBRA
Firma ENBRA byla založena roku 1991 a od svých počátků až do dnešní doby se profiluje jako klíčový hráč v oblasti technického zařízení budov. Obchodní a zakázkové aktivity společnosti zahrnují mimo jiné také oblast měření spotřeby vody a tepla, indikace dodaného tepla v bytech, rozúčtování nákladů na vytápění, dodávky bojlerů, kotlů, tepelných čerpadel, energetické audity budov a mnoho dalšího. Společnost ENBRA provozuje rovněž nejrozsáhlejší síť špičkově vybavených autorizovaných metrologických středisek v ČR a SR.
Zdroj: csanews.cz